Rubriky
TOPlist
TOPlist

Author Archive

Vestavby v Týnci nad Labem

Letos se konal již VIII. Vševestavbový slet Čech, Moravy a Slezska. Tentokrát  v Týnci nad Labem  v marině Týnec.   Počasí sice bylo horší než v minulých letech, ale přesto to opět stálo za to.  Krásné místo, sjelo se přes 110 posádek, takže spousta inspirace a přehlídka šikovnosti a umu.  Mě udělali radost “veteráni”  Tahle auta mají ohromné kouzlo. Jen jsem nějak pozapomněla při tom všem prohlížení a povídaní fotit :-(   Moc gratulujeme vítězům a za rok zase …..

Sever Holandska na lodi

Neplánovaný, ale o to krásnější byl srpnový týden v severním Holandsku na lodi. Milujeme cestování bydlikem a naši druhou láskou jsou lodě. Proto jsme byli nadšeni, když se nám naskytla možnost strávit týden na lodi v severním Holandsku. Vše jsme měli zajištěno přes firmu Holandsko na lodi  a nemělo to chybu.  Do Holandska jsem se zamilovala. Je pravda, jak říkalo mé dvojče, které tam bylo s námi, že v Holandsku je nejvyšší kopec nájezd na dálnici :-) ale mě to učarovalo. Krásná krajina, vstřícní, pohodoví a komunikativní holanďani, ten klid a pohoda, která z této země sálá. Tahle dovolená bude patřit mezi naše TOP.  Nádherná města, přírodní rezervace, jezera, spousta kanálů, nikde nebyl nic problém. I počasí vyšlo. Pouze jeden den pršelo, jinak bylo nádherně a teploty okolo 30 st. Klidně bych tam vydržela mnohem déle.   

Kemp Karolina

Dlouho jsme slibovali, že navštívíme kamaráda v kempu Karolina u Brodu nad Tichou. A po velké a šťastné rodinné události jsme v půlce června vyjeli zareloxat a zahoubařit.  A nemohli jsme vybrat lépe. Kemp je to velmi příjemný, hezký, čistý a upravený. Příjemný a milý personál. Dobře vaří a dělají vynikající kafe :-) Okolí je jako stvořené pro vycházky a houbaření. Tomáš se o nás staral jak o vlastní :-) Takže jsme jen lelkovali, procházeli se, povídali si a tak vůbec. Perfektní relax a balzám na nervy. Na podzim se sem chystáme opět. 

No a pak vyrazili bydlíkem na dovolený naše děti. A myslím si, že určitě ne naposledy. Takže v létě děti bydlikem a my na Drakoušovi na Orlíku …..

Sicílie 2016

V půlce května jsme vyrazili s přáteli na Sicílii a v plánu bylo, že pokud vyjde čas, tak trochu pocourat i jižní Itálií. Podařilo se obojí. Cesta začala deštěm a zimou. Oteplilo se až v Pompejích, kde jsme se zastavili na prohlídku. My teda ne, neb jsme tu byli nedávno, ale Petra s Vaškem tady ještě nebyli. A Pompeje se jim odvděčili pořádným přívalovým deštěm, kvuli kterému jsme vzdali (opět) i Vesuv s tím, že nám tedy bude stačit Etna. Stačila :-) Cesta trajektem byla krátka a rychlá. Trvala cca 30 minut. Odjezdy a ceny trajektů najdete  tady . My kupovali lístky na místě – vyplatí se koupit 3měsíční lístek s odjezdem dle potřeby za cca 90 euro.  A začlo brouzdání. Viděli jsme toho hodně – Taorminu, Agrigento a údolí chrámů, Etnu, Corleone, soutěsku Alcantara, pohřebiště Pantalica, Syrakusy, Palermo, majáky, přírodní rezervace, moře, vnitrozemí …………… Spali jsme na divoko, v kempech či na STPL. Podle toho co jsme kde našli a co se nám líbilo.  Případným zájemcům můžeme info poskytnout, vypisovat se mi to všechno nechce.  Sicilie nezklamala, i když ….. lidi jsou tu uzavřenější, nepřístupnější, ostražitější. Asi ví proč. Občas měl člověk zvláštní pocit, ne strachu nebo obav, ale prostě že sem nepatří.  Ale co se týká přírody, památek, splnila  a i předčila, co jsme očekávali.  Protože jsme měli ještě pár dnů času přejeli jsme na pevninu a mazali do Matery. Tohle město je ohromující. Nečekala jsem nic moc, ale pohled, který se Vám otevře při příchodu  do starého města Vám naprosto vyrazí dech. Je to uchvacující. Pro obytkáře doporučuji zaparkovat na parkovišti pro obytky v Mateře –  GPS 40.666571, 16.596717 Je to kousek od památek a nebudete se motat v úzkých uličkách. Pak jsme přejeli na Gargano, které je taky úžasné. Sem se chci jednou vrátit na dýl. A pak už cestou domů jen San Marino (srdeční záležitost) a skoro 3 týdny utekly jak voda.  Stálo to za to. 

 

Grilovací Lohenice

Jako každý rok pořádal Michal grilovací Lohenice. A tentokrát jsme se na ně moc těšili. Potřebovali jsme vypadnout jako sůl. A vyšlo všechno …… počasí, příjemná parta lidí a o jídle ani nemluvím :-) Prostě relaxační, vycházkový, odpočinkový a přežírací víkend. Naprostá pohoda. Díky všem.   

Ski Lipno

Jak koukám na předpověď počasí, asi jsme chytili poslední možnost zalyžovat si v Čechách. A taky jsme chytili mráz jak sviňa :-) V noci z pátku na sobotu jsme si vytvořili nový teplotní rekord, ve 2 hod. v noci spadla teplota na -16 st. Ale vzhledem k tomu, že píšu, tak jsme přežili ve zdraví. Ale radši máme tepleji. V sobotu se lyžovalo (už bylo na nule) a odpoledne jsme si dali procházku kolem zasněženého a zamrzlého Lipna. Stavili jsme se na tatarák s chilli a svařák a večer popovídali s kamarády. V neděli jsme před obědem vyrazili k domovu a cestou se stavili v Zalužanech na steaky. Chystali jsme se tam už dlouho a konečně vyšel ten správný čas a den.  A dobře jsme udělali.  Vynikajícím obědem jsme zakončili  povedený víkend. 

Silvestr u Frymburku

Ani se člověk nerozkoukal a byly tu Vánoce a konec roku. Plánů na jeho strávení bylo hodně. Ale opět rozhodl čas, povinnosti a zdraví. Takže jsme vyjeli na naše oblíbené Lipno. Podařilo se mi domluvit s majiteli kempu  Vřesná , který byl sice uzavřen, na možnosti strávit zde pár dní. Kromě místa jsme nic nepotřebovali. Chtěli jsme do kempu, abychom mohli vyzkoušet nový předstan (mimochodem jsme z něj nadšeni. S plynovým zářičem uvnitř, jsme zde trávili dny a celé večery). Majitelé nám vyšli vstříc, dokonce byla možnost připojit se na elektřinu,  a tak jsme zde strávili 5 krásných dnů. Naprosto sami (tedy ještě s kamarády), pryč od všeho hluku, rámusu a starostí. Podnikali jsme výlety okolo Lipna, do Frymburku, na Vítkův Hrádek, do zaniklé obce Zvonková a sklárny Josefův důl   Grilovali, opekli špekáček, vyběhali psy a sebe, oslavili Silvestra a Nový rok. Prostě na závěr  roku úžasná pohoda. A tu přejeme Vám i nám po celý rok 2016 

 

Berlín a Zgorzelec

V listopadu jsme se vydali do Berlína na výstavu lodí. Strávili jsme na ni celý pátek a byli nadšeni. Jen ted musíme vyhrát ve sportce, abychom si tu  naši vysněnou mohli koupit :-)  Po výstavě jsme přejeli do polského Zgorzelce za kamarády.  Udělali jsme nějaké vánoční nákupy a rychle zmizeli z města k Berzdorfer See  a prošli se okolo něj. Krásné místo na jarní a letní počasí. V dešti a větru to mělo taky své kouzlo :-) ale v lepším počasí se sem určitě vrátíme. Nedělní ráno nás přivítalo opět vytrvalým deštěm, tak jsme se vydali zpět domů. I tak to byl pěkný víkend.  

Suchý Vrch a okolí

V říjnu jsme vyjeli na Suchý Vrch. A spojili příjemné s užitečným. V Čenkovicích sídlí firma Fygr, která vyrábí přístřešky ke karavanům, markýzám,….. a je vyhlášena svou kvalitou. Byli jsme domluveni na ušití předstanu k markýze a majitelka si chtěla vše sama změřit. Tak jsme se domluvili na sobotní dopoledne s tím, že zbytek víkendu strávíme v okolí. A povedlo se vše. Jen počasí mohlo být lepší. Markýza a vše nezbytné bylo změřeno a domluveno a my se vydali na výlety. Navštívili jsme dělostřeleckou tvrz Bouda   , přespali u rozhledny Suchý Vrch  a v neděli se podívali na hrad v Liticích nad Orlicí,  zámek Potštejn a  rozhlednu Vrbice. 

Pozn. Předstan uvidíte na fotkách ze Silvestra. Je velmi precizně a kvalitně zpracovaný, vše pasuje jak má. Jsme spokojeni a nadšeni. Firmu Fygr opravdu můžeme bez obav doporučit. 

Chorvatsko na lodi

Je začátek ledna 2016 a já se teprve nyní dostávám ke zpracování našich pár výjezdů za rok 2015. Rok 2015 byl velmi hektický po pracovní stránce a rok 2016 bude hektický po rodinné. Ale velmi příjemně. Ale zpět k bydlikování :-)  Dovolená se odehrála v půlce června a to v Chorvatsku. Chvilku s bydlikem, ale z větší části na Drakoušovi. Co k tomu říct ……bojují ve mě pocity nádhery a strachu. Na moři jsme zažili krásné počasí, úžasné scenerie, koupání, pocit volnosti, ale taky strachu, kdy se změnilo počasí, 2 dny trvající bora a my na bojce, pak přejezd ve velkých  vlnách  k pobřeží (to jsem se pomalu dala i na modlení), utržená kotva (naštěstí skoro na konec, ale i tak jsme museli odjet dřív než jsme chtěli). Nevím jestli se ještě přiměji to absolvovat znovu. I když Karel už začíná s pomalým  přemlouváním ….tak uvidíme :-)  

No a to je za léto vše. Vzhledem k horkému léto jsme každou volnou chvilku, až do konce září,  trávili na Drakoušovi na Orlické přehradě. S bydlikem zkusili vyjet mladý Hrsčata a to do Polska a jižních Čech. A líbilo se jim to, tak možná se rodí další bydlikáři :-)  

Tulln a okolí Bítova

Na víkend  6.-8. března jsme se hodně těšili. Vyjeli jsme po dlouhé době  a plánovaný program sliboval pohodu.  V pátek jsme se sešli s kamarády u Znojma, kde jsme se výborně povečeřeli a pak přejeli do Rakouska, kde se v Tullnu konala výstava lodí   Tu jsme si prošli v sobotu. Neplánovaně jsme se tu sešli s rodinou :-) něco nakoupili na sezonu, prostě užili si to. Po pozdním obědě jsme  vyrazili směr Bítov. Pokochali se výhledem z rozhledny Rumburak  , udělali si krátkou procházku po okolí a dali vynikající večeři, frgále a víno :-) Ráno jsme přejeli k hradu Cornštejn , kde jsme pohledali keše, prošli si okolí, poobědvali na sluníčku, pospravovali bydlíky a vyrazili domů. Pohoda a paráda. 

Okolí Salzburgu

Prodloužený víkend v okolí Salzburgu byl obzvlášť povedený. Ve čtvrtek pozdě večer jsme přijeli s přáteli  dolyžařského areálu   Flachau   V pátek se celý den lyžovalo v krásném a slunečném počasí. Večer jsme dali procházku kolem městečka, poseděli, popili, pokecali a šli spát. V sobotu se počasí zhoršilo – pršelo. Chvíli jsme váhali nad blízkými termálními lázněmi  v Altenmarktu ale nakonec jsme se vydali prozkoumat blízká alpská jezera. Cestou na jezero Fuschlsee jsme se pokochali krásným okolím vodní nádrže Wiestal  U jezera Fuschlsee   jsme díky kešce objevili nádhernou vyhlídku a pak se přesunuli k dalšímu jezeru Wolfgangsee   Tady jsme se chtěli projet zubačkou, ale bohužel jezdí jen od května do října. Tak jsme se po krátké poradě vydali do dalšího lyžařského střediska Dachstein West. Tady jsme se  v neděli dopoledne prošli kolem nádherného jezera Vorderer Gosausee  a odpoledne, opět v krásném slunečném počasí, si zalyžovali. A pomalu se blížil konec prodlouženého víkendu. V pondělí dopoledne jsme ještě cestou domů projeli okolo jezera Atersee  a  u jezera Mondsee si dali na sluníčku kávu a pak už jen domů. Nádherný prodloužený víkend.  

Silvestr a Nový rok na Šumavě

Plánů a tipů jak strávit konec roku 2014 bylo hodně. Od lyžování ve Francii, courání se po Itálii až po možnost sedět doma. Konec  roku byl hektický a nakonec jsme mohli vyjet až 31.12. po obědě a tak jsme uvítali pozvání na Silvestra na Šumavě. Sešli jsme se na Modravě 3 posádky. Společně oslavili konec roku, prokecali Nový rok a jedna posádka odjela lyžovat. My a druhá posádka (hlemýžď Matěj) jsme pojali zbylé volné dny  relaxačně. Procházky, odpočinek a večerní posezení. Procourali jsme okolí Kvildy, Modravy, Borové Lady a Boubína. Provětrali psy – Františku od Hlemýžďů a našeho Sorbona. No….uitahali jsme je pořádně…sebe ale taky. Byl to jeden z nejkrásnějších a nezapomenutelných výjezdů. Díky všem co se na něm podíleli.   

Zatopené mosty a Velký Blaník

Víkend byl ve znamení krátkých,  ale o to tematicky zajímavějších procházek.   Byli jsme se podívat v okolí Sázavy , na hradě Pirkštejn, u zatopených mostů a  skoro zatopeného  kostela na Želivce, u nefunkčního, ale krásného viaduktu v Němčicích a nakonec šli zkontrolovat, zda Blaničtí rytíři stále spí. A bohužel stále tvrdě spí. Velmi povedený víkend. 

Rychlovka v Českém ráji

Byl sice prodloužený víkend, ale práce na zahradě a bytu nám nedovolili odjet. Ale nakonec nás počasí  vylákalo a  v pondělí odpoledne jsme vyrazili. Nejdřív na dlouho plánovanou návštěvu chovatelky, od které máme Sorbona. A pak  rychle na rozhlednu Kozákov,  pod kterou jsme přespali. Brzy ráno jsme vyrazili na zbytky hradu Rotštejn a do Klokočských skal. Dopoledne jsme tam byli skoro sami. Pak si dali oběd a kafe na sluníčku  v dohledu  Trosek. No a pak už domů. Rychlé, pohodové a povedené.  

Vestavby 2014

Letos o víkendu 3.-5.10 2014  proběhl v kempu Seč  již  VI. Vševestavbový slet Čech, Moravy a Slezska.  A protože jsme minulý ročník vyhráli :-)  stali jsme se letos spoluorganizátory.  Účast byla obrovská – přes 300 lidí a cca 80 aut. Nejen vestavby, ale i karavany, obytná auta a nedílnou součastí byli Aviatici a jejich krásně udržované Avie. Počasí vyšlo úžasně, přednášky a ukázky se také líbily a tipovat  vítěze bylo opravdu náročné.  Co auto, to nápad. Každé auto originál, mnohem lepší než jet výstavu :-) Opravdu. 

Díky všem co přijeli za pohodový a nádherný víkend. 

Baťuv kanál

Cestou z Mazurských jezer jsme jeli za kamarády na 3 dny na Baťuv kanál. Tentokrát jsme projížděli od Otrokovic k Uherskému Ostrohu. Líbilo se mi to tady. Ale srovnání Mazur a Baťáku silně pokulhává. Nejde srovnávat lokalitou nebo prostorem, ale spíš přístupem lidí – zaměstnanců  k návštěvníkům a celkově k turistickému ruchu a jeho využití. Až jim to třeba dojde, bude na Batáku ještě krásněji než doteď. 

Mazurská jezera

 

 

 

 

Tentokrát jsme se vydali na dovolenou na Mazurská jezera. A bydlik byl pouze dopravní prostředek, neboť jsme celou 8 denní dovolenou (krom 2 nocí ….po příjezdu a před odjezdem) strávili na Drakoušovi.  Drakouš je naše vodní popojíždědlo.  Další ze splněných snů :-) A byla to nádherná dovolená. Sice jsem si vše představovala jednodušeji a snad 100x  jsem řekla, že Drakouše prodáme, ale každou záludnost a překážku jsme zvládli a odměnou nám bylo 7 krásných dnů a nocí na vodě. Nezapomenutelná rána a večery, nádherná příroda, ohromná jezera, neskutečné množství plachetnic a člunů, nepoznaný pocit volnosti. Drakouš zůstává a těšíme se na další cesty :-)  

Opět Orlík

Víkend jsme strávili opět na Orlíku. Ale tentokrát u našich kamarádů karavanistů na chalupě. Obrovská zahrada fungovala jako STPL s veškerým zázemím. A byl to opravdu příjemný víkend. Počasí nádherné, milá společnost, grilování, ježdění po Orlíku, klábosení, popíjení, flákání se, plánování dalších společných cest a vylepšování bydliků.  Vůbec se nám nechtělo odjíždět, natož jít v pondělí do práce.

Pod fotogalerií najdete krátké video Hrsčat na Orlíku :-)  

Pididovolená na Orlíku

Uff, ale že to trvalo, než jsme vyjeli. Přes 7 měsíců.  Kompletní rekonstrukce bytu, zdravotní problémy, práce ……..prostě to jinak nešlo. A letošek bude i dál trochu “oddychový” co se týká ježdění.   Ale pokud to alespoň trochu půjde, tak vyjedeme. Skulinka se nám naskytla i minulý týden a tak jsme strávili 5 krásných dní na Orlíku. Se vším co milujeme ….bydlik Eman a lodička Filomena. A byly to dny povedené. Spálili jsme se, vyfoukali, promokli, zmrzli, ale přesto jsme byli každý den na vodě.  Úžasné, pohodové a neskutečně relaxační.  

Dovolená bez bydlika

Znáte to…..člověk je tvor nespokojený.  Zvlášť ženská :)  Už skoro 6 let jezdíme jen a jen s bydlikem.  A loni v létě ve mně začal hlodat červíček.  Co kdybychom dali dovolenou bez bydlika. Do hotelu či apartmanu. Jen tak,  zase to vyzkoušet.  A na podzim přišel bratr s tím, že „stará parta“ jede v březnu do Itálie na lyže. Do apartmánového hotelu.  Chytila jsem se toho a přidali se. V září se zaplatila záloha a před vánoci zbytek.  První pochyby přišli již v říjnu na srazu vestaveb. Tam mi byla položena otázka: „ a uvědomuješ si vůbec, že budeš muset balit?„ Vyděsilo mě to. Je to pravda. V bydliku je vždy a všechno připraveno  k výjezdu. Maximálně vezmu vyprané věci a nákup.  A co vlastně sbalit s sebou? A tak pomalu od října vznikal seznam na co nezapomenout :) Další věcí byl termín, který najednou  nebyl až tak vhodný. Nejen z důvodu rekonstrukce bytu, ale došlo mi, že je těsně před daněmi  ….….  brzy co? :)  Takže všechno zařídit a připravit. A další překážka…….těsně před odjezdem mě chytila angína. Sice jsem stačila dobrat ATB, ale fit jsem se vůbec necítila. Ale pevně daný termín je pevně daný termín L a odjet již musíme. S bydlikem nás termíny  vůbec netrápí.  Naložili jsme tašky, narvali osobák zbytečnostmi  a vyjeli.  Místo bylo nádherné, apartmán taky, skvělá výbava a welness k tomu.  Vše se zdálo úžasný. Sedla jsem si dojatě na postel a …………..propadla se na měkké pérové a silně proleželé matraci. Začali jsme větřit problém.  Už po první noci jsme oba vstávali jak přejetí a se slzou v oku vzpomínali na postele v Emanovi.  Slzu jsme zamáčkli i ráno, když jsme přímo u lanovky viděli nádherný camp a v něm spoustu bydliků – http://www.campingmarmolada.com/en/   Nu což, nějak to vydržíme. Počasí je nádherné, sjezdovky taky, všechno máme a od rozlámání nám pomůže welnes. A šli si zaplavat a prohřát do sauny. Naposledy. Ráno jsem nevstala. Kombinace zřejmě nedoléčené angíny, sauny a blbé postele udělali své. Bloklá záda. A šíleně. S sebou jen Brufen. Za to v bydliku…vybavená lékárna pro tyto případy, zpevňující pás, koňská mast, která vždy zabere. Italská lékárna nepoužitelná.  A tak jsem se za celou dovolenou prošla 2x po městečku, 4x po chodbě hotelu a na hory koukala z balkonu.  Pravda na sluníčku….počasí bylo jediné co vyšlo Připadala jsem si jak zvíře v kleci. Karel byl lyžovat asi 2x. Vlivem tepla padaly laviny a velká část sjezdovek bylo zavřených.  I v okolí.  Být bydlikem přejedeme jinam.  Ale takhle?  Nakonec to stejně dopadlo tak, že jsme odjeli o den dřív. A pro příště……jedině s bydlikem.  Klady bydlikové dovolené jsou zřejmé a já už budu navždy spokojená a nebudu reptat a vymýšlet blbosti :)  

Šťastné a veselé

Dvůr Králové nad Labem a okolí

Víkend jsme začali cestou do polského městečka Kudowa Zdroj.  Projít si ho, navštvit vánoční trhy, nakoupit pár drobností. Povedlo se tak napůl. Nejdřiv jsme jeli do kostnice - Kaplica Czaszek.  Ač web říkal, že je otevřená celoročně, opak byl pravdou.  Byla zavřená a nikdo nikde. Tak jsme alespoň nakoukli do místního kostela, prošli hřbitov a vrátili se zpět do města. Nakoupili pár drobností a šli hledat vánoční trhy. Měli být v areálu lázeňského parku. Park je krásný, rozlehlý a na jaře musí být úžasný na procházku. Ne až tak tak v zimě. Trhy se nekonali (nebo jsme je nenašli….bůhví) a tak jsme zmrzlí sedli do auta a jeli do Náchoda. Tady jsme se večer sešli s kamarády, přespali pod hradem a ráno vyrazili do ZOO ve Dvoře Králové.  Bavili jsme se. Bylo nás tam pár….jak lidí, tak i zvířat, ale stálo za to. Odpoledne jsme přejeli na vodní nádrž Les království.  Tady si člověk připadal opravdu jak v pohádce. Na jaře se sem musíme vrátit. A pak, na popud místního rodáka Michala, jsme přespali na Zvičině. Úžasný nápad a krásné místo, které “adventní pohádku” dotáhlo do konce.  V neděli jsme ještě společně obešli hrad Pecka  a pak se rozloučili. Bylo společně moc fajn.  My pak ještě jeli za rodinou k Liberci, kde  jsme strávili moc příjemné, ale krátké odpoledne a domů se vrátili až večer. A kdyby to šlo, tak bychom  nejradši ještě bydlikovali. 

Klínovec a Jáchymov

V těhle končinách jsme byli poprvé v životě. Moc se nám tu líbilo a na svědomí to mají naši dlouholetí kamarádi Petra s Vaškem. Sešli jsme se v pátek večer na Klínovci, na parkovišti u rozhledny – GPS 50°23’46.864″N, 12°58’4.552″E . Noc a ráno bylo mrazivé a mlhavé-holt zima už je tady. O to víc nás překvapilo jasné počasí v Jáchymově, kde jsme si prošli naučnou stezku Jáchymovské peklo. Počasí přálo, stezka se klikatila nahoru a dolů, pesani se vyblbli a my utahali.  Pro přespání jsme zvolili parkoviště u lyžařského areálu Klínovec, kde se dá připojit na elektriku (nevyužili jsme) a je připraveno pro karavanisty na zimu- GPS: 50°24’22.111″N, 12°59’5.161″E . Ráno jsme se vzbudili opět do zimy a mlhy, ale hlavně do studeného a hodně nepříjemného větru, takže jsme po zralé úvaze, že nechceme zmrznout,  přehodnotili program a pomalu vyrazili k domovu. Díky přátelé a bylo nádherně.

Návštěvní víkend

Tenhle náš víkendový výjezd byl a nebyl spojen s karavaninkem. Byli jsme vestavbou na 2 návštěvách u dvou karavanistů.  Páteční večer jsme strávili u mého bratra v hezkém místě kousek od Prahy.  Příjemný rodinný večer, kdy jsme se sešli  s oběma bratry a jejich rodinami, nebo příp.  jejich částmi.  V sobotu přes den jsme měli v plánu projít se kolem Sázavy a podívat se na Smetanovu vyhlídku, ale sešlo z toho. Byl nádherný den a my si ho  spokojeně všichni užívali společným lenošením na zahradě. Kdy se zase podaří, takhle se sejít.  K večeru jsme přejeli kousek za dalším kamarádem karavanistou, který slavil nádherných 50 let života.  Příjemné setkání, krásná oslava, kamarádi s kterými jsme se dlouho neviděli, prostě paráda.  A co jsem mu nepokrytě záviděla :)  je jeho nový přírůstek, naprosto udržovaná  a nádherná Westfalia James  Cook klassik  z roku 1989.    

Pes v autě a na cestách

Hodně diskutabilní téma, které  vyvolává vášně a diskuse na karavanistických webech. Nechci o tomto tématu na nich diskutovat, neb to nepovažuji za účelné.

Jen bych k tomu ráda dodala něco z našich zkušeností a postřehů.

Když jsme začínali jezdit, měli jsme  „minipsa“  yorkshira Charlieho. Přiznám se bez mučení, že to byl nevychovaný pes.  Podcenili jsme jeho výchovu a poslouchal  jen když chtěl. Podcenění vyplývalo z toho, že s námi byl převážně doma na zahradě, byl malý a člověk neměl důvod ho cvičit. Prostě jsme byli hloupí.  Byl nesocializovaný – na naši obranu musím říct, že jsme si ho brali už jako staršího psa od lidí, kteří odjížděli do ciziny a  socializace tam nebyla žádná.  Takže když s námi začal jezdit (jako už skoro 5letý pes) bylo to, hlavně pro nás, utrpení.  Jakmile byl chvilku bez dohledu,  zdrhnul. Neměl rád malé děti a byl schopen po nich rafnout.  Takže pokud s námi vyjel, bylo to náročné.

 Ale vyjížděl s námi hodně často  a to z několika důvodů:

1)  miloval být s námi a pokud jsme odjeli a zůstal s dětmi, nežral třeba 4 dny

2) jakmile viděl, že se chystá „cestovní“ taška,  byl schopen se do ní schovat a doufat, že tak pojede s námi (opravdu se stalo)

3) nebylo možné zajistit hlídání  psa

4) chtěli jsme to i my sami

Ale byl to minipes, nebudil hrůzu a lidé se ho nebáli.

Proto, když  jsme si pořídili maxipsa rottweilera Sorbona bylo nám jasné, že s takhle velkým psem to bude muset být jinak.  Bude muset  jet občas s námi, hlavně z důvodu nemožnosti zajištění hlídání  a  snažili jsme se ho na to zvykat a vychovávat už od mala. 

Hodně vybíráme, kdy s námi pojede a kdy ne. I když cestování miluje, není možné, aby jezdil všude s námi.  Pokud jedeme na delší dobu, na kola, do horka (nedělá mu dobře) …… snažíme se to naplánovat tak, aby mohl zůstat doma.   Je sice naštvaný, nežere, ale myslíme si, že je mu líp- řešili jsme to i s veterinářkou a ta nám potvrdila, že děláme dobře. Pokud couráme pěšky,  je to ideální  i pro něj  (stejně,  pokud o víkendu nikam nejedeme, alespoň jedno odpoledne z víkendu ho naložíme do osobáku a jedeme jeho i sebe  vyběhat na výlet). 

Je  to pes socializovaný  i když občas to tak nevypadá, neb by si pořád hrál-prostě puberťák.  Absolvoval  výcvik a obranu.  Problém trochu je, že vyrůstal s yorkem a miluje malé psy. A  vysvětlete ostatním, že jejich psíkům  nic neudělá, když se k nim žene taková velká slintající tlama a chce si hrát :)

U auta obvykle bývá na delší stopovačce,  pouze v případě, že ostatní řeknou, že jim nevadí volný pohyb, bývá na volno.

Dokážou mě, ale  vytočit ti, kteří si stěžují, že se tak velkého a „bojového“ plemena bojí  a přesto, že my máme psa na vodítku u auta, oni toho svého nechají běhat volně a  řvou na nás, když  Sorbon po něm štěkne, neb si chrání území.  A ze štěknutí udělají,  že jim jejich psa pomalu sežral……..ale to je o lidech ne o psech.  

Počítáme s tím, že je to velký pes a budí hrůzu (proto s námi občas i jede…..na divoko) a snažíme se předcházet nepříjemnostem – stoupáme si bokem, není na volno ….  

V kempu za něj platíme,  je ale fakt, že si vybíráme kempy málo obsazené a tam, kde chtějí za osobu 40,-  a za psa 100,-  nejedeme. Na tom je vidět, že tam psi nechtějí a proč se tam budeme cpát.  Je spousta jiných míst. 

Hovna sbíráme, ochcávat nenecháváme.

Je pravidelně očkovaný, očkovací průkaz máme vždy s sebou.

Zvířata za nic nemohou.

Problémy vyvolávají jen a jen lidé.

 

Vzpomínka na letošní jaro

Patrik z EA zpracoval video mapující naší letošní společnou měsíční cestu Armenií, Gruzií a Tureckem. Myslím, že je to nádherná tečka za skoro 10 000 najetých kilometrů. Díky a hned bychom zase někam společně vyrazili. 

 

 

a naše kompletní fotogalerie

http://hrsce.zonerama.com/Album/219703

 

 

 

Potkali se u Kolína

Dostali jsme velmi milé pozvání na strávení víkendu v Sendražicích.  Stání bylo domluveno přímo na vlakovém nádraží Kolínské řepové drážky.  Na sobotní odpoledne byla naplánována vyjíždka vláčkem.  A stálo to za to. Jedete vláčkem cca 6 km a zpátky se vracíte příjemnou procházkou.  A pak jen sedíte v odstaveném starém vagonu, zatopíte si v něm a celý sobotní večer strávíte v příjemném pokecu s ostatními. A když k tomu přidáte nádherné počasí, tak zjistíte že víkend neměl chybu. Ještě jednou díky, díky díky :)

Vestavby na Konopáči

Letos se konal už pátý ročník srazu vestaveb –  Vševestavbový  slet.  Zúčastnili jsme se poprvé a rozhodně ne naposled. I když takhle velké srazy nemusíme (bylo přihlášeno přes 48 posádek),  tak tímto jsme byli přímo nadšeni. A nebylo to způsobeno jen tím, že jsme se umístili (teda Eman ) na 1. místě v kategorii MissVan techno :) Bylo to partou lidí, která se na Konopáči sešla. Je strašně fajn vidět a zjistit jak moc jsou lidé šikovní. Co všechno si dokáží vyrobit, vymyslet, jaké nápady a vychytávky se dají udělat. Podebatit o cestování, plánech a možnostech kam až se dá jet, prostě  ”sosat” informace :) . Velký dík patří všem, kteří takové výjezdy pořádají a moc se budeme těšit na VI. ročník.

Velké Dářko

O víkendu rozhodly 2 informace…..prý to bude jeden z posledních teplých víkendů a hlavně prý rostou :) Vzhledem k tomu, že se zřejmě až do konce září nikam nedostaneme, bylo rozhodnuto. Jedeme na Velké Dářko. Krásné místo, příjemná společnost……co si více přát. A byl z toho jeden z nejkrásnějších letošních víkendů.

Slideshow